neděle 17. srpna 2014

Víkend na Pulau Ubin

Na víkend jsem si znovu naplánoval výlet na ostrov Pulau Ubin, který patří Singapuru a je nedaleko od oblasti letiště Changi na severovýchodě. Ale opět jsem měl problémy s plánováním, kvůli problému s internetem na pokoji. Tentokrát mi nejde vůbec. Takže v sobotu ráno vstávám a sháním někoho, kdo by mi pomohl. Bohužel spí ještě déle než já a tak se čekání protáhne do oběda. Nakonec se situace nevyřeší, prý máme špatnou polohu místnosti a signál wifi je prostě slabý. Takže výlet plánuji vestoje s notebookem v ruce z chodby před pokojem. Narychlo se sbalím a poté, co poobědvám v místním hawker centru mířím do Changi village, odkud odjždí ferry na ostrov. Plánuji tam strávit noc a tak se před cestou zásobím pěknou porcí ovoce a dalšího jídla.

Odjezdy ferry nejsou nijak stanovené, vždy se čeká na 12 pasažérů a poté se odjíždí. Jedna cesta stojí 2.5 SGD. Na ostrově se jdu nahlásit na policii kvůli mému noclehu a pro případ nouze. Hned následně se nechám přemluvit a půjčuji si kolo. Prý 6 SGD za 2 dny. To je pecka. Navíc si jízdu na kole po mnoha dnech chození pěšky náramně užívám. Ostrov je plný cyklistů, ale vzhledem k tomu, že v Singapuru se na kole moc nejezdí a zbytek tvoří cizinci většinou z napravojezdících zemí, na bezpečnost provozu si musí člověk dávat velký pozor. Zpočátku mi také dělalo problém jezdit nalevo. Stejně jako jsem si na to dodnes nezvykl při stání na eskalátorech. Na ostrově jsou tři tábořiště: jedno zavřené, druhé hostí 50 studentů z university NTU a na třetím nacházím místo já. Respektive 2 stromy mezi které napnu svoji hamaku. Na první noc venku v tropech se docela těším. Jenom čelovka se mi zapnula v batohu a tak brzy zjišťuji, že je vybitá. Takže mi život zachraňuje baterka na mém starém telefonu. A její nezbytnost se ukáže záhy. K večeři jsem si udělal hostinu z tropického ovoce a bagetu s konzervou rybiček z Čech. Poté, co jsem si všechny věci pečlivě rozvěsil na hamaku, houpací síť, a ukládal se ke spánku, ozvala se příroda. Protože boty jsem měl pečlivě přivázané a ne a ne je po tmě s telefonem v puse rozvázat, byl jsem moc rád, když jsem našel alespoň toaletní papír. A potom bosky potmě upaloval k nějakému blízkému stromku. Tak nějak jsem si nepředstavoval první noc tady. Ovoce a pití moc dohromady nejde.

Noc byla nádherná. Sice jsem se několikrát vzbudil, ale přesto mě ven doopravdy vyhnal až déšť, který začínal kolem desáté hodiny. Nezbývalo, než využít nedalekého přístřešku a přesunout své sídlo tam. Poprvé za celý pobyt jsem si našel chvilku na to, abych se zamyslel a sepsal si cíle svého pobytu. A kromě toho si přečetl něco o nedaleké Malajsii :-). K snídani jsem si vychutnal celý ananas, který mi po chvíli přišel spíše jako brusný papír, protože jsem měl od něho jazyk celý podrážděný. Okolo poledního jsem měl v přístřešku návštěvu mladých Singapurských děvčat, které přišli na piknik. Hodně se o mě zajímaly a když přišlo na to, že jsem z Čech, tak na můj dotaz, zda vědí, kde to je, suverénně odpověděli: Somewhere in the United States? (Někde v USA?) No, tak jsem sbalil své věci a vydal se opodál :-). Vyrazil jsem na zdejší "singltrek" pro kola. Vzdálenosti na mapě mi tu vždycky přijdou mnohem menší, než ve skutečnosti jsou. Celý ostrov vypadá jako docela malý, v nejužším místě asi 3 km, ale byl jsem moc rád za kolo. A tak i tahle cyklistická trasa byla nakonec mnohem větší, než jsem si myslel. A mnohem těžší. Měl jsem půjčené staré horské kolo, ale na mnoha místech jsem z něho radši musel slézt. Mnoho lidí jsem do této části jezdit neviděl. Naštěstí, jinak by to tu musel být samý úraz. Cesta značená jedním diamantem vypadala asi jako turistická cesta na Čtyři palice nebo Malinskou skálu na Vysočině, cestu značenou dvěma diamanty jsem většinou musel jít pěšky :-). Ve východní části ostrova je oblast zvaná Chek Jawa. Je to místo s divokou přírodou a se zachovalými korály a bujným přímořským životem. Téměř jediné v Singapuru. Tam jsem se dozvěděl zajímavost ze života mořských koníků. U těchto zvláštních tvorečků je totiž těhotný samec! Poté co mu samička naklade vajíčka do jeho vaku. Kromě toho patří do třídy ryb, ačkoli tak vůbec nevypadají. Za pozdního odpoledne jsem si to zamířil zpět k přístavišti a cestou se mi poštěstilo pozorovat i zdejší faunu naživo. Nejprve jsem dvakrát vyrušil divoká prasata, trochu světlejší a menší než naše, a poté jsem si pečlivě prohlédl i místní opice. Ty zde vykonávají veškeré sběračské práce. Jsou vycvičeny v lezení po stromech a trhání ovoce, které pak házejí dolů, odkud jej lidé sbírají. Je to fascinující podívaná, ale když kolem frčíte na kole, nikdy si nemůžete být tak úplně jisti, že vám nějaký ten kokos nepřistane na hlavě.

Stranou od zájmu většiny návštěvníků je na ostrově i malá ovocná, zeleninová a bylinková zahrada. S popiskami jednotlivých druhů. Tak jsem si konečně prohlédl, jak vypadá banánovník, kde se pěstuje ananas, nebo jak se jmenují některé druhy mého oblíbeného ovoce, které ale názvem většinou rychle zapomenu. Když jsem vracel kolo, nikdo se neměl k tomu, abych za zapůjčení zaplatil. Když jsem neodcházel a s peněženkou v ruce se připomněl, byla moje platba přijata. Dokonce jen 5 SGD za dva dny. Pravděpodobně nejlépe investované peníze na dosavadním pobytu.

Celý den jsem s radostí pozoroval blízká letadla jdoucí na přistání na blízké letiště a s radostí jsem si fotografoval různé letecké společnosti. Frekvencí přibližně jedno letadlo za minutu jsem byl docela překvapen. O to víc mě zarazilo, že ve vesničce Changi village, odkud odjížděla ferry a kde jsou  pěkné pláže, mi přistávající letadla doslova olizovala hlavu. Létají přímo nad námi pár metrů na korunami stromů. Žádné bezpečností zóny a podobně. Jen cedule, že je tu zakázáno pouštět draky, provádět kitesurfing a podobně. Na ostrově jsem postrádal pláž. Vlastně v celém Singapuru to je s koupáním v moři velmi špatné. I přesto jsem byl natolik natěšen, že jsem s radostí zahlédl pláže v Changi. Navzdory pozdnímu odpoledni jsem neváhal a vrhl se do moře, které je tu jen o málo chladnější než vzduch.

Nasedl jsem zpět na autobus do zastávky Simei, k metru. Čtvrthodinová cesta autobusem mě stála 1.40 SGD. Asi 40-minutová cesta metrem napříč celým městem 0.63 SGD. Systém placení zdejší dopravy nechápu. Jen jsem ke své smůle zjistil, že na možnost studentské slevy bych musel být full-time student. Takže se mi tu jízdné za tu dobu docela prodraží.














Sympatické Singapurské slečny, které moc neovládají zeměpis...


Přidat popisek

"Singltrek" v Singapuru



...tohle dalo zabrat







Trocha tudorovské architektury z roku 1930, dnes jediný dům v Singapuru s funkčním krbem.


V pozadí Nipah Palm, druh mangrovníku...

...palma je bohatá na cukry a také se  ní dělá pálenka. 

Porosty mangrovníků...

...tyto stromy využívají různé hladiny moře během dne a díky zvláštním kořenům zvládají velmi slané prostředí.
Kořeny jim zvyšují stabilitu v bahnitém podloží a plody některých druhů klíčí již na mateřském stromě, což jim posléze umožní okamžitě zakořenit a zvýšit svoji šanci na přežití. (viz. předch. obr.)

Ta letadla létala vážně nízko :-)

Konečně i trocha zdejší fauny...
...tyhle opičky jsou vycvičené v trhání ovoce...
...což je zábavné pozorovat...
...ale vždycky se člověk musí dívat hlavně nahoru, jestli se na něho neřítí nějaký ořech :-)


Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.