Peklo ve Vietnamu 1. část

LOADING... please wait

Cestovní dilema

Dnešní dopoledne jsem zvládl poslední zkoušku, Planting design. V průběhu pozdní noci jsem do sebe nasoukal latinských názvů tropických rostlin, co mi hlava pobírala a v písemné zkoušce jsem to ze sebe vysypal. Jestli se mi podařilo umístit rostliny do pro ně vhodného místa vážně nevím, ale papíru jsem popsal dost.

Je nejvyšší čas naplánovat si zbylých asi 19 dní v JV Asii. Po odpoledni stráveném plánováním se sem obracím, jako do svého deníčku, abych učinil přiznání. Poprvé během cestování stahuju kalhoty. Dlouho a toužebně plánovaný Myanmar-Barma mě uvidí možná někdy příště, možná ve větší skupině cestovatelů, možná až na tamní komáry opět začnou působit antimalarika. Ačkoli turismus v Barmě je v plenkách a i to nese své obtíže (téměř žádné bankomaty a velmi omezený -je-li nějaký- přístup k internetu, oficiální povinnost pro turisty spát pouze v hotelích, naprosto nečitelné zákony a pravidla, země řízená podivnou vládou atd) důvody, pro které zcela jistě půvabný Myanmar vynechám jsou hlavně přírodní: značné riziko malárie, obrovské množství jedovatých hadů, dengue - vše v koncentraci a rizicích vyšších než v okolních zemích.

Pokud zvládnu kontakt s místním komunistickým režimem, doufám, že Vietnam je země, která mé cestovatelské choutky uspokojí stejně tak dobře. Letos je 40. výročí od ukončení americké války ve Vietnamu. Kromě toho cena letenky do Vietnamu je výrazně nižší a země je mnohem stabilnější a hlavně - předvídatelnější. Nedokážu sám cestovat do země, jejíž pravidlům nerozumím, i když možná že v Myanmaru je stále takový chaos, že pravidlům nerozumí ledaskdo.

A tak v cestě do Vietnamu mi zatím brání jediná obtíž- byrokracie s vízy je, zdá se, ve srovnání s okolními zeměmi nejhorší. A tak to musím stihnout vyřídit co nejdříve :-)

Ideální plán pro zbytek pobytu je následující: do soboty 9.5. stihnout nestihnuté v Singapuru, 2 týdny pobýt ve Vietnamu s návratem do Singapuru 20. až 21.5. a následující sobotu se s vámi po desíti měsících vítat na letišti Václava Havla :-)

Těším se na vás.

Singapore Night Trail Run 2015

K sobotnímu běhu snad jen Nohavicovo

...mohlo to být lepší, nebylo to špatné... :-)

Pro zajímavost, vítěz mužů 12km měl čas 52:21min, nejrychlejší žena, která mě předbíhala na cílové čáře, 58:28min. To je ale nic proti keňskému vítězi 18km závodu s časem 1hod 10min 01sec. :-)

Vlevo čas od výstřelu, vpravo čistý čas závodníka. 3km překážkový běh: start po skupinách, 12km: hromadný.
RaceResultsByName

Oceněná byly první tři místa. Mám 100 dolarů voucher na Seiko hodinky, jenže bych je musel koupit za min. 300 dolarů, tak asi nic :-)

Jinak to byl nádherný závod. Jen u těch 12km jsem si neuvědomil co to znamená "trail" a to ve spojení s nocí a singapurským vždy přítomným teplem mi dalo pocítit, jaké to je péct se ve vlastní tělesné troubě. Pot, místo aby člověka ochlazoval, tak se ve vlhku neodpařuje a vytváří "ochranný obal" kolem těla, asi jako kdybyste běželi v létě v péřové bundě a kulichu. Z toho tepla se mi při běhu potily brýle. V obavě z nedostatku tekutin jsem se před závodem napil dostatečně, dokonce tak, že jsem hned po prvních stech metrech hledal u trati, kam si odběhnout. Na třetím kilometru, když se mi běželo krásně v tempu a na dosah čelních míst jsem musel vyslyšet volání přírody. Asi jen málo věcí během závodu "potěší" běžce víc, než takováto minutová přestávka :-)