"Jednu rakvičku se šlehačkou a kávu sebou, prosím."
V posledních měsících jsem zjistil, že DVtv (Drtinová Veselovský) na aktuálně.cz mi přináší nejzajímavější a řekl bych nejkvalitnější zpravodajství a pokud tak ještě nečiníte, doporučuju sledovat její "vysílání". S odstupem pár tisíc kilometrů mám pocit, že s výjimkou některých článků a komentářů na Respektu jsou ostatní česká média kvalitou, neřknuli objektivitou, zpravodajství velmi nízko a postupně je vypouštím ze svého informačního kanálu. Ještě než se v jiných příspěvcích rozepíši o uplynulých dvou týdnech, poslední video na DVtv mě ponouká k zamyšlení.
DVtv 14.3.15 Olšanské hřbitovy: Místo odpočinku pro mrtvé, nebo živé?
Zpět k úvodní větě. Jako skoro žižkovák (a těm dalším je také zejména mířen tenhle příspěvek, vzpomenu-li si na mamku, jak se u satelitního snímku Prahy rozplývala nad rozsahem zelené plochy v blízkosti potenciálního bytu) se podle rozhovoru s ředitelem pražských hřbitovů na něco podobného budeme moci těšit až půjdeme kolem Olšan, což otevírá velice zajímavou otázku ohledně využití vysloužilých hřbitovů.
Úvodní věta je poněkud nadnesená, nicméně hranice, jak je ostatně patrné z videa, je velmi tenká a hlavně velmi nejasná a subjektivní. A tak například zmiňovaný až parkový charakter Olšan, který je patrný už v současnosti, by podle mého názoru nebyl vůbec za hranou. Z architektonického pohledu je to téma, které by mě lákalo prozkoumat. I přes značnou a skoro bych řekl povinnou kontroverzi je mi mladý ředitel sympatický. U místa s takovou historickou hodnotou, nebo chcete-li "pamětí národa", jako jsou pražské Olšany, je mi milejší potkávat hrající si předškolní děti, školní skupiny na výstavě a babičky recitující vnoučkem Erbenovu Kytici stoje u jeho hrobu v příjemném opraveném prostředí, ze kterého dýchá klid a pieta se mísí s historií, než se strachem procházet temnou džunglí postupně chátrajících a zarostlých hrobek, ze kterých už nikdo ani nepřečte jména a v jejichž blízkosti návštěvník "brká" o pohozené injekční stříkačky.
Kultura pohřbívání je zajímavá a její místa mohou být velmi inspirativní a meditativní, což je u hřbitova, dále nesloužícímu svému účelu, který se rozrůstající zástavbou dostal z městské periferie po staletích takřka do jejího jádra, ideální předpoklad pro oázu klidu uprostřed rušného města. Základ pro rozvoj dané oblasti zvenku dovnitř, z radiálního rakovinového bujení města směrem ven k zahušťování, posilování a navazování na existující a skomírající zástavbu v centru. Jedině v takové filosofii vidím cestu pro Prahu stát se atraktivním živým městem, které se bude umisťovat v žebříčku kvality bydlení výše, než v ostudné sedmé desítce.
Začínám sbírat podněty pro smysluplné téma diplomního projektu, Olšanské hřbitovy by mohli být jedním z adeptů.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.