NUS Singapore Exchange 2014/15: Pracovní týden završený formulí

Pracovní týden začal víkendem. Celý jsem jej strávil v botanické zahradě na lavičce s knížkou na kolenou. Tak nějak pokračoval celý týden, potřeboval jsem si napracovat následující výlet, ale i tak mi zbylo spoustu práce, až se vrátím. Na NUS je v polovině semestru jeden týden volna, "recess week". Prima oddech, který všichni zahraniční studenti tráví na cestách, zejména na Bali apod. Já si naplánoval Borneo a dokonce jsem měl to štěstí, že se ke mně přidal spolubydlící ze Srí Lanky. Takže jsem si zase užíval plánování a psaní itineráře. Kromě toho se nezadržitelně blížil páteční večer. Sice ještě musím dokončit práci na ateliér a stále nemám koupenou letenku zpět, ale přibližně od 6. hodiny večerní začínala páteční kvalifikace.

Nové bytové domy většinou obehnané plotem. Gated communities nesnáším.

Sídliště z paneláků, jakých je tu hodně, ale prostor mezi domy je tu řešen velmi pěkně.

...neboli první sídliště v Singapuru, kde jsem se cítil docela dobře...

...až na to parkoviště v místě, kde by mohlo být třeba hřiště pro děti.

Botanická zahrada a variace dláždění

perfektní fontána, trochu jako u babičky v Chrudimi :-)

Půlhodinku před ní jsme vyrazili s Vishvajith Peirisem (Srí Lanský spolubydlící) nakoupit batohy. Cenu jsem usmlouval na 22 dolarů. Je obyčejný, ale snad vydrží. Kromě toho jsme přes den tiskli letenky a plánovali detaily. Ale jen než odbylo šest. Jenže i přes to, že z obchodu na závod to bylo kousek, město je tento víkend pro chodce docela neprůchozí. Hlídají skutečně poctivě a mnoho míst, kde by se formule dala pozorovat zvenčí není. Spolubydlící vyrazil pro vízum, které na cestu potřebuje a já se štěstím našel Marina Bay Food Court, asi nejlepší místo formule. Takže jsem si dal večeři s příjemným výhledem. Poté ještě limonádu, abych se na místě chvíli zdržel. Po první části tréninku byla kvalifikace starších formulí (rok dva starých veteránů?). Asi doplňková kategorie pro diváky.

Na další část kvalifikace jsem se rozhodl najít ještě lepší místo. A nevzdal jsem to, dokud jsem ho neměl. S mapou jsem hledal, kudy by se kam dalo dostat. Ačkoli je letošní ročník formule neslavně proslulý tichými motory, když je člověk od projíždějící formule 3 metry a dělí ho jen plot, je to slyšet docela dobře. Tak jsem se uhnízdil na místě s výhledem podobným jako z tribuny. Jen člověk vůbec nemá přehled o tom, co se na trati děje. Kromě jedné zatáčky na kterou má výhled. A po nějaké době (kupodivu trvalo dlouho než si mě někdo všiml) mě přišli pořadatelé vyprovodit. Ale protože jsem cestou nepřelezl žádný plot ani ohrazení, jen jsem se hezky vrátil stejnou cestou. Ohlídat naprosto celé město prostě možné není. Škoda, že zítra odjíždím a nedělní závod minu.

Takže pár informací k cestě: Odlétáme do Kuchingu, největšího města Sarawaku, v jehož okolí pobudeme do čtvrtka, kdy se přesuneme do Sabahu, severní části malajského Bornea, konkrétně do Kota Kinabalu. Tam já moc dlouho nepobudu, jen si zašnorchlíme na korálových útesech, které jsou světově slavné (celé pobřeží Bornea je vyhlášené a pár lokalit je top). V pátek bych se měl vydat k řece Kinabatangan, na které jsou vesnice, kde budu účasten dobrovolnického projektu. Konkrétní činnosti zatím nevím, a protože jsem měnil termín, nemám to a psal jim to ve čtvrtek, nemám to ještě potvrzené a proto se zdráhám koupit letenku zpět. Ale vrátit se musím nejpozději ve čtvrtek 2. října. Pak mě bude čekat perný školní víkend.

Videa z formule musím zmenšit, na což teď nemám čas, protože za 2 hodiny odjíždíme na letiště a musím dokončit ateliér. Tak alespoň ochutnávka.

Příští dva týdny budu na internetu sporadicky a příspěvek asi nepřidám. Pokusím se to sepsat zpětně.