Těžko lze nenapsat dojmy z dnešního pátečního dne. Po konzultačním dopoledni jsem po velmi dlouhé době vyrazil do města a do galerií. Cestou jsem konečně shlédl nejhustěji obydlenou budovu určitě alespoň v regionu. Padesátipatrový bytový komplex Pinnacles@Duxton. I přes svou výšku a měřítko je to dobrý městský experiment, ve kterém je 1 848 bytů. Nedaleko sídlí Urban Redevelopment Authority, úřad, který má takřka absolutní moc nad podobou města i každého domu. Výhodou autoritativních režimů, narozdíl od současné Evropy, je skutečnost, že existuje budoucí vize, která určuje koncepci městské politiky. Na druhou stranu je vtipné sledovat hru s fakty v rukou těchto společností. Singapur je tak například stát s největším podílem osobního vlastnictví nemovitostí na světě. Tak psáno v budově zmíněného úřadu. Ale jestli "koupě" na dobu určitou- obvykle 99 let- je jejím skutečným vlastnictvím, o tom bych polemizoval. Singapurskému realitnímu trhu věnuji další příspěvek. Výstava v budově URA představila koncepci městského plánování, jakési pětiletky. I přes to, že s daty o Singapuru pracuji už řadu měsíců, teprve dnes mi došlo, že rozloha Singapuru je přibližně rovna New Yorku a 11 krát menší než metropolitní oblast Londýna a 17 krát menší než metropolitní Paříž. Dále, obzvláště pro Evropana, je dobré si názorně ukázat tempo urbanizace a fakt, že dnes žije ve městech polovina světové populace a v roce 2050 se předpokládá 70%. Každý den se 180 000 lidí na celém světě přestěhuje do měst !!! Vezmeme-li údaj, že v ČR žije ve městech 75% obyvatel, k úplné urbanizaci ČR, tj. přesunu zbylých 2,6 milionu obyvatel tímto tempem by stačily pouhé dva týdny! Jak vypadají ta největší světové megapolis? Nedávno jsem si uložil obrázek 21ti milionového Lagosu v Nigérii. Že jste o tomto městě neslyšeli? Do roku 2015 by se mělo stát třetím nejlidnatějším městem na světě. Hustota zalidnění je 20 000 obyvatel na km2, pro srovnání Singapur má "jen" 7600 obyv/km2. Dvě třetiny obyvatel Lagosu žijí ve slumech. V roce 1970 byl počet obyvatel shodný s dnešní Prahou. Doporučuji shlédnout zajímavou mapu ukazující růst velkoměst. http://storymaps.esri.com/stories/2014/growth-of-cities/
![]() |
Infrastruktura? Voda? Odpad? Elektřina? Obyvatelé? 20 000/km2 |
Víkend jsem strávil ve škole, stejně jako začátek týdne, který přinesl další obohacující, byť sedmi hodinovou diskusi v ateliéru. Jako útěchu pro sebe i jako důkaz toho, že ČR je součást Střední, nikoli Východní Evropy, jak se mě můj německý vedoucí ateliéru občas snaží přesvědčit, odkazuji na data o nezávislosti médií, kde v celosvětovém srovnání je ČR na 13. místě, o jedno před Německem. Singapur je ze 180 srovnávaných zemí 150. Čína 175. (Nejspíš v metodice hodnocení nebyl bodován vztah mezi politikou a vlastnictvím médií, asi bychom se trochu propadli :-) )
http://rsf.org/index2014/en-eu.php |
Doufám, že si některá strana brzy uvědomí potenciál relativně malých investic a obrovské rentability v těchto odvětvích. Kdyby bylo naší prioritou mít universitu mezi nejlepšími na světě, jako je tomu v Singapuru, věřím, že není potřeba mnoho a naše předpoklady jsou, řekl bych, dokonce lepší, než jaké mají tady. Ale u nás ta vůle nějak schází. A když se něco podaří prosadit a ukáže se to jako dobrý a fungující nápad, tak to při nejbližší příležitosti zrušíme, podobně jako třiceti korunu u lékaře. Je zvláštní být na druhé straně světa a pozorovat, jak Asie stále vzhlíží k Evropě jako ke svému vzoru. Zároveň není těžké dojít k přesvědčení, že při omezené velikosti naší planety, Evropu v dlouhodobém horizontu nečeká růst, ani trvale udržitelný rozvoj, nýbrž boj o trvalé udržení. Nicméně oproti jiným systémům ve světě, více či méně fungujícím, máme několik v konečném důsledku velikých výhod. Výborné zdravotnictví a bezplatné školství, silně zakotvenou kulturu. V Singapuru jsou daleko menší daně pro fyzické osoby a životní náklady nenáročného člověka mohou být docela nízké, ale pouze do té doby, než bude chtít studovat (školné je hodně drahé), než se mu udělá nevolno (náklady na zdravotnickou péči jsou obrovské) nebo než si bude chtít "koupit" bydlení (záměrně předražené, neboť jakmile si jednou lidé pořídí byt, musí do konce života tvrdě pracovat na jeho splácení. Nezaměstnanost tu přitom, asi jako u nás před 89', neexistuje). Singapur je stát postrádající vlastní kulturu. Doba před koloniální je zapomenuta, z kolonializace zbyl jazyk a pár nevýrazných staveb. Moderní stát je starý 50 let a svoji identitu uměle vytváří prostřednictvím tak neuvěřitelných věcí, jako je "veřejná soutěž" na státní symbol, Merlion. Proto také na prvních místech, které si cizinci vybaví se slovem Singapur je- zákaz žvýkaček, trest smrti, pokuta za cokoli. Nikde nefiguruje "symbol", stavba, se kterou si běžně vybavíme většinu metropolí. Marina Bay Sands, která by tuto roli plnit měla, je ukázkou prázdné stavby s prvoplánovou ideou, která se může stát symbolem je těžko. Ale samozřejmě není problém vydat zákon, aby na všech pohlednicích mohla být pouze tato stavba a poté tu určitá šance je :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.